První v Česku. Digitální dvojče dálnice D4 ožilo díky platformě ViiDA od VARS

Nejdelší otevřený úsek v české historii. První dálnice postavená ve spolupráci se soukromým investorem. Do výčtu „nej“ nově dokončené dálnice D4 do Písku si přidejte další. Vůbec poprvé má dálniční stavba v Česku kompletní BIM model. „My tento model díky naší platformě ViiDA oživujeme a vytváříme digitální dvojče dálnice, které v sobě nese vždy aktuální informace o jejím stavu,“ vysvětluje technický ředitel VARS BRNO David Novák.

V čem tkví jedinečnost dálnice D4 z pohledu BIM?

Je to první dopravní stavba v Česku, která pod sebou má kompletní BIM model. Důležité ale je, že tento model se musí po celou dobu správy komunikace – tedy 25 let – udržovat aktuální. Vznikne podklad, který bude sloužit pro údržbu a zároveň bude místem, kde bude pomyslný „single point of truth“.

VARS tedy není tvůrcem samotného modelu, ale právě systému pro správu dálnice?

Dá se to tak říci. Náš systém je složený ze dvou částí. První z nich je tvořena evidencí samotného majetku. Jde o úložiště, které je schopné čerpat data z modelu a rozšířit je o další informace, které potřebuje operativní složka údržby. Druhá část je procesní – nad těmito jednotlivými elementy vedeme informace o procesech, jako jsou prohlídky, údržby nebo opravy. To je princip digitálního dvojčete.

Jak si vztah mezi BIM modelem a digitálním dvojčetem představit?

Samotný BIM model je věrný otisk stavby, ale sám o sobě je „mrtvý“. Aby vzniklo digitální dvojče, je třeba ten model „oživit“ aktuálními daty a procesy, které nad nimi stojí.

Ten systém funguje interně pro Via Salis jako správce komunikace, nebo je „veřejný“?

Na jednu stranu jde o systém, který bude Via Salis maximálně pomáhat v každodenní práci s údržbou, plánováním a operativou. Tato úroveň obsahuje řadu interních věcí, například o vysílání prostředků, sledování dostupnosti materiálu a podobně. O informace, které mají dopad na stav majetku, pak aktualizuje úložiště BIM dat, ke kterému má přístup zadavatel, v tomto případě tedy ministerstvo dopravy.

Pozná nějak běžný řidič, že obrazně řečeno pod dálnicí běží digitální dvojče?

Náš systém je propojený s ITS systémem Scada a vyměňují si informace. Pokud je například někde plánována oprava svodidel, Scada o této události díky našemu systému ví a reaguje uzavřením jednoho pruhu. V opačném směru pak systém funguje tak, že pokud se na dálnici stane nehoda, při které se poškodí svodidla, rozbíhá se v systému automaticky proces nápravy.

Mění tento systém i práci dělníků v terénu?

Ano, pro Via Salis bylo důležité, aby se údržba v terénu dokázala hlavně přesně lokalizovat. Plánuje proto vybavit pracovníky outdoor tablety, které budou propojené s velmi přesnou externí GPS anténou, která dokáže lokalizovat místo závady, například poškozené svodidlo, v řádu nižším než deset centimetrů.

Dá se tedy popsat, jak pak vypadá běžná práce dělníka na takovéto komunikaci?

Dělník má v nějakém zařízení – nejspíš tabletu – zjednodušeného mobilního klienta, který má jednoduché ovládací rozhraní, které je uzpůsobené tak, aby bylo co nejpřístupnější. V tabletu má od manažera nachystanou kampaň, plán činnosti. Například že má zkontrolovat kamery na konkrétním úseku dálnice. Pokud zjistí závadu, označí ji v tabletu a nad tím se automaticky rozběhne proces opravy. Tedy že je potřeba objednat nějaké díly, naplánovat opravu a udělat to do určitého data.

Je toto budoucnost správy komunikací?

Ano, na D4 je budoucnost načrtnuta. Bohužel ne u každé komunikace mají investoři modely v takovém rozsahu. Platí to hlavně o starších stavbách. Čeká nás přechodné období, kdy nové stavby budou mít BIM modely, které bude možné importovat pro údržbu, ale pokrytí BIM modely nebude plošné.

Proč by investoři měli chtít BIM model a stavět na něm i údržbu?

Zásadní výhoda je v tom, že v průběhu celého životního cyklu té komunikace nepřijde o žádné informace. Do projektové dokumentace v BIM se přidávají další informace o skutečném stavu v průběhu stavby, to samé platí o údržbě a rekonstrukcích. Včetně informací o tom, v jakých podmínkách se činnosti prováděly, třeba při jaké teplotě se betonovalo. Všechny tyto informace jsou díky principům BIM přístupné a kdokoliv se k nim může dostat.

Proč to tedy dělat?

Protože když tyto informace nemáte, musíte je obvykle nákladně pořídit. Když u silnice nevíte, jak je postavená, musíte udělat diagnostiku například intruzivní metodou – vrt a laboratorní rozbor. Ve chvíli, kdy tyto informace máte, představuje to velké úspory. Opravy se pak neplánují na zelené louce, ale jsou založené na přesných informacích o tom, co se kolikrát měnilo a kdy. To pak ovlivňuje třeba výběr technologie údržby. V konečném důsledku to přináší významnou úsporu nákladů na údržbu.

Jak se díky systému pro Via Salis proměnila ViiDA jako produkt?

Původně ViiDA zvládala evidenci majetku a jednoduché procesy. Výzvou bylo rozšířit ji o složitější procesy, které jsou na úrovni procesů v procesech, skupin procesů nebo vztahů mezi nimi.

A co je tedy ViiDA dnes?

Je to především vývojová platforma, která umí komunikovat s BIM modely a řešit nad nimi evidenci jakéhokoliv majetku a procesů kolem ní. V tuto chvíli plánujeme na této platformě další projekty a vidíme v ní velkou budoucnost.

Na závěr se nabízí otázka. Co znamená ViiDA?

Je to slovní hříčka složená z římské číslice VII reprezentující sedmou dimenzi BIM, tedy facility management. DA je pak zkratka pro Digital Assets. A malá písmena „i“ pak graficky připomínají dvojčata. V našem případě digitální.