BIM v hospodaření s komunikacemi: nahlédněte do budoucnosti

Building Information Modeling / Management, tedy česky třeba informační model stavby. Téma, které aktuálně hýbe světem projektantů, architektů a stavařů, má úzkou vazbu i na to, v čem exceluje VARS BRNO – správu dopravní infrastruktury a majetku.

„S našimi produkty a řešeními jsme přítomní ve fázi projektování i dalšího využití BIM jako nástroje pro efektivní hospodaření s majetkem. Po roce 2023 zároveň víme, že nejde o akademickou debatu, ale o zcela konkrétní trend, který se promítá už do aktuálních výběrových řízení.“ říká technický ředitel VARS BRNO David Novák. 

Jak velkou revoluci v projektování a přístupu ke stavbám BIM představuje? 

To je třeba rozdělit na dvě části. Ta první je ta projekční. Na úrovni komunity projektantů je BIM vnímaný jako úložiště informací o projektu a o stavbě. Pro nás, a pro to, co děláme, je ale významnější ta druhá rovina, tedy život té stavby. Zkrátka to, co se s ní děje, když se vyprojektuje, postaví a uvede do provozu. Naší specializací je hospodaření s infrastrukturou. Projektování v BIM pro nás představuje neocenitelný přínos v tom, že existují konzistentní data uložená ve společném prostředí a v optimálním případě i 3D model. To pro nás do budoucna bude představovat hlavní zdroj informací a umožňuje proces hospodaření plně digitalizovat. 

Není BIM vlastně alternativa k systémům pro správu infrastruktury, které VARS BRNO vyvíjí? 

Naopak, skvěle se doplňují. V systémech správy, které vyvíjíme, je obvykle velký problém naplnit je na začátku informacemi. Ty jsou často v různých zdrojích, starých systémech, na papírech, v excelových tabulkách. Případně neexistují vůbec a musí vzniknout. To znamená, že někdo všechen majetek, který je třeba spravovat, objede, zaeviduje, zaměří jeho polohu a podobně. A tomuto se s BIM vyhneme.  

V čem tedy bude role VARS BRNO v oblasti BIM?  

Jsme přítomní ve všech fázích. V projektování nabízíme nástroje od Bentley. Větší výzva je ale umět zacházet s informacemi v modelu, mít tu znalost technickou i legislativní, umět je uchopit, manipulovat s nimi. A to nejdůležitější je nabízet k tomu systém správy. Umět uchopit vstup, naimportovat jej do našeho systému, nastavit procesy a předat klientovi žijící systém správy infrastruktury.   

Kdy takové systémy budou vznikat? Jak rychle se na ně VARS BRNO musí adaptovat? 

To se už děje. Už na konci loňského roku jsme předkládali konkrétní nabídku pro VIA SALIS, naši sesterskou firmu z koncernu VINCI Concessions, která získala koncesi na provozování dálnice D4. Její podmínkou ze strany zadavatele, tedy ministerstva dopravy, je povinnost disponovat modelem BIM a udržovat jej po celou dobu provozu stavby aktuální. Pokud bychom tuto zakázku získali, bude to naprosto pionýrský čin. Žádný podobný systém tady neexistuje. A tato koncese zřejmě ukazuje, jak budou podmínky pro podobné stavby v budoucnu vypadat.  

Jak tedy může takové řešení pro VIA SALIS vypadat?  

Princip toho řešení, které nabízíme, a je to důležitý princip, je vzájemná komunikace mezi uloženým BIM modelem a naším systémem správy majetku. Jakákoliv změna, která nastane na jedné nebo druhé straně a znamená změnu atributů, se automaticky propíše i do druhého systému. 

BIM je základ, ke kterému přidáme další informace, to celé naimportujeme do asset managementu, ve kterém vše žije a pokud dojde k nějaké změně atributů nakopírovaných z BIM, aktualizuje se to i v něm. To stejné platí naopak – pokud dojde k významné změně v BIM, například výměně svodidel za jiný typ, projekčně se to zanese do BIM, odkud se to importuje do asset managementu. 

Jak vůbec funguje platforma asset managementu od VARS BRNO?  

Naše platforma zaprvé umí definovat jednotlivé objekty na infrastruktuře a strukturu atributů, informací a dokumentů, které se toho daného objektu týkají. Nad tím pak umí udržovat obecně řečeno určité procesy. Můžeme si to ukázat na příkladu třeba poškozeného svodidla. Jakmile k poškození dojde a někdo jej nahlásí, rozběhne se určitý proces opravy, na jehož konci je navrácení do původního stavu. Další procesy se pak týkají údržby – zábradlí na mostě se musí každý rok natřít, tráva se musí každé dva týdny sekat. Manuál údržby by měl být součástí dokumentace skutečného provedení, ale není strojově čitelný. To by se s BIM mělo změnit. My pak do systému můžeme naimportovat takový seznam periodických aktivit, tím celý proces ožije a správci komunikací vidí, co je kdy čeká.  

Z toho všeho vyplývá, že klíčové je, aby výstup z BIM byl nějakým způsobem standardizovaný. 

Ano, o to jde. Bez toho to nikdy nebude fungovat. Je nutné říct, že i v tomto to bude případně pionýrský počin, protože v této chvíli BIM model pro dokumentaci skutečného provedení, nikoliv projektové dokumentace, standardizovaný není. I z tohoto pohledu bude zakázka VIA SALIS výjimečná. Ten, kdo bude BIM model zpracovávat, bude prošlapávat cestu.  

Existuje nějaká odborná platforma, která se BIM zabývá? 

Na úrovni přesahu do provozu stavby, tedy toho, co nás nejvíc zajímá, se zatím nic příliš neřeší. Vše se soustředí na fázi projektování a případně povolování stavby. Ta se ale zadrhla na zpoždění digitalizace stavebního řízení, které ještě několik let nebude. 

Jak je BIM ukotven legislativně? 

Výhledově tady bude zákon, který bude jasně definovat, že velké stavby nad určitý rozpočet musí být vyprojektované v BIM. Co konkrétně to bude ale znamenat, jasné není. Zkrátka naši zákazníci budou mít model BIM a my jim chceme ukázat, jak jej mohou efektivně oživit a ušetřit díky němu spoustu práce, kterou by jinak strávili sběrem dat v terénu a jejich vyhodnocením. BIM je i ve fázi projektování velký posun, ale naším řešením ho posouváme o několik kroků dále.  

Jak je na tom Česko v porovnání s jinými zeměmi?  

Myslím, že ten stav je velmi podobný. Globálně jsou tu hráči typu Autodesk a Nemetschek, kteří to téma hodně ovlivňují. V Německu je pak poměrně silné zastoupení i menších lokálních dodavatelů, kteří na tak velkém trhu mohou svoje produkty uplatnit. U nás bude trh pravděpodobně vždycky navázaný na velké vendory, včetně Bentley Systems, které zastupujeme my. V oblasti správy majetku chceme ale právě my být na špičce vývoje, pracovat s vlastním know-how a vytvořit si v konkurenční výhodu.